08.06.03
	GO PLANET ROXY  Marilyn Manson
	Historie kapely Marilyn Manson se datuje do roku 1988, kdy zpěvák a kytarista Brian Warner a kytarista Scott Mitchell Putesky zakládají kapelu The Spooky Kids. Image kapely je založena na extravagantním zpěvákovi a zarážejících přezdívkách, pod kterými začali oficiálně vystupovat - Marilyn Manson a Daisy Berkowitz. Jména vznikla tak, že si každý vybral počáteční jméno oblíbeného ženského idolu a k němu přidal příjmení masového, nejlépe sadistického, vraha. Postupně přibrali klávesistu Zsa Zsa Specka a basistu Olivia Newton-Bundyho. Bubeníka nahradili automatem a začali hrát teatrální rock. Spolupráce se Speckem a Bundym ale nebyla úplně ideální, a tak se na jejich místa dostávají Gidget Gein (basa) a Madonna Wayne Gacy (klávesy). Spolu s příchodem bubeníka Sary Lee Lucase se mění i název skupiny na Marilyn Manson and The Spooky Kids. V roce 1990 se Manson seznamuje s Trentem Reznorem z Nine Inch Nails, kapela zkracuje název na Marilyn Manson a začíná jim předskakovat. Koncem roku 1992 získávají nominace ve dvou kategoriích na udílení cen South Florida Rock Awards. Marilyn Manson ovládají floridskou rockovou scénu a odnesou si i další prestižní nominací na Slammy Awards '93.    Při nahrávání prvního alba Portrait Of An American Family (1994) basista Gidget Gein propadl drogám a kapela ho přestala zajímat. Je nahrazen Mansonovým přitelem Twiggy Ramirezem. Hrají po klubech, později se stávají předskokany velkých kapel Danzing a Korn. Vztah mezi Mansonem a bubeníkem S. L. Lucasem se začíná vyhrocovat, vše vyvrcholí během turné po Carolině, kde si Manson hraje s propan-butanovým hořákem a bicí soupravou. Bubeník opouští kapelu, střídá ho Ginger Fish z New Orleans.    Album je velmi úspěšné, a tak Marilyn Manson vydávají hned další rok novou desku Smells Like Children (Páchnout jako děti, 1995) s remixy vlastních písní a s Mansonovou svéráznou předělávkou hitu Sweet Dreams od Eurythmics. Okamžitě je na světě mezinárodní superhit, který je později nominován na MTV Music Awards za nejlepší rockový videoklip.    Při nahrávání nové desky Antichrist Superstar (1996) se s kapelou loučí zakládající člen Daisy Berkowitz kvůli názorovým rozporům s Mansonem. Chybějící článek zaskakují při nahrávání Manson s Ramirezem a členové Nine Inch Nails (Trent Reznor a Danny Lohner). Novým kytaristou je za nějaký čas vybrán muž, jehož Manson představuje pod jménem Zim Zum. Ten se ale s kapelou rozloučí hned při natáčení třetího alba, nazvaného Mechanical Animals (Mechanická zvířata, 1998) a vydává se na sólovou dráhu, je nahrazen uznávaným studiovým virtuózem Johnem Lowerym alias Johnem 5. Mechanical Animals spojují teatrální rock s elektronickou hudbou, výsledkem je velkolepé album oblíbené vyznavači nejrůznějších hudebních směrů. Celkově se ho prodalo přes šest miliónů výlisků a hned několik skladeb se stává uznávanými hity: The Dope Show, I Don't Like The Drugs, Rock Is Dead (otevírá soundtrack ke kultovnímu filmu Matrix) nebo Coma White.  V roce 2000 vydávají album Holy Wood (In The Shadow Of The Valley Of Death) a startují celosvětové turné Guns, God and Government World Tour v rámci něhož skupina poprvé zavítala i do Prahy. Krátce po jeho začátku je nešťastně zraněn Ginger Fish a mnozí pupitánští prodejci navíc ze strachu zakrývají šokující přebal desky a nahrazují jej méně "provokativním" tématem. V americkém žebříčku začínají až na čtrnácté příčce. Marilyn zakládá vlastní label Posthuman Records.    13. května 2003 je ohlášeno jako finální datum vydání dlouho očekávané studiové novinky The Golden Age Of Grotesque. To, že je album tak napjatě očekávané, má na svědomí fakt, že album co-produkuje a mixuje Tim Skold, ex člen ebm party KMFDM. Skold zároveň zaujmul místo basskytaristy po Twiggy Ramirezovi, který přešel k projektu A Perfect Circle. Manson pokračuje ve své šílené imidži a kouscích, které nenechávají chladné tisícovky lidí na koncertech a dopilovává ji k ještě absurdnějšímu obrazu. Obrazu masivní a agresivní popkultury, ve které žijeme a které se Marilyn Manson zpovzdálí vysmívá svým posthumánním dechem.    Marilyn Manson k tomu říká: "Toto album je jedna velká emoce, imaginaci a svrchovanou individualitu jednotlivce nemůže omezit žádný slaboduch a ani nemůže být nikým jasně definována. Jedinečnost umění nachází útočiště někde v neomezeném prostoru mezi dětskou myslí a myslí šílenců. A přesně takoví jsme."