30.05.03
Open Air Field  - Goldie

  Byl první opravdovou jungle hvězdou. Dokázal této totálně undergroundové hudbě aspoň lehce ochutnat světel showbussinesu. Podařilo se mu ji prosadit i v Americe, jinak evropské hudbě dosti uzavřené. 
  Chlapíka se zlatými zuby, (nejen) image  b-boye s kapsami plnými barev občas do něčeho mlátícího baseballovou pálkou opravdu při cestě historií drum'n'bassu nemůžete minout. Goldie prožil poměrně bouřlivé mládí, dětské domovy a několik pěstounů z něj logicky udělaly dítě ulice. Byl fascinován hip hopovou kulturou. Sám byl členem lokálních breakdance crew a objevil se i v dokumentárním filmu zabývajícím se subkulturou graffiti s názvem Bombing, jako jeden z nejlepších britských writerů. Nějaký čas také strávil v New Yorku a Miami (kde se mimochodem začal živit prodáváním zlatých zubů), ale brzy se vrátil a přestěhoval do Londýna. Stále se ale pohyboval v hip hopové komunitě. (jedním z jeho nejlepších přátel byl například 3-D z pozdějších Massive Attack). V roce 1991 přišel zásadní zlom pro jeho hudební vývoj. Na klubové noci Rage viděl Grooveridera a Fabia poutět rané breakbeatové tracky zrychlené na 45rpm prokládané tehdejší rave music. Goldiemu zvuk "rave techna" učaroval a postupně z hip hopu (který později zplodil trip hop) přesedlal na jungle. 
  S jungleovou tvorbou začínal u labelu Reinforced, pro který původně vytvářel artwork. Vydal tu nijak zvlášť úspěšné singly Killermuffin a Menace. Zajímavější je jeho singl Terminator z roku 1993, který vydal pod pseudonymem Metalheadz na labelu Synthetic. Terminator se pak stal jakousi inspirací většiny hardcore skladeb následujících měsíců. Stejně jako Terminator II. jsou oba považovány za jedny z prvních jungle tracků, po kterých vlnu happy hardcore zalila temnota.
  Postupně vedla jeho cesta přes Moving Shadow k London Records. Tady vychází v listopadu 1994 album Timeless. Hned úvodní, stejnojmenná, 22 minut dlouhá atmosférická meditace s vokálem Diane Charlemagne posunula jungle úplně jinam. Kritici se většinou shodli,že tohle je konečně to o čem píší jako o epickém drum'n'bassu. "Ani nevím, jestli hudba kterou dělám, je ještě jungle. Už to prostě není ragga vokál na breakbeatovém základě. Spíš bych tomu říkal inner-city ghetto music, protože se už nějak nesrovnávám s tím jak většina lidí definuje jungle." To jsou Goldieho slova po nečekaném úspěchu téhle hudební koláže. Album s hity jako Inner City Life se i přes minimální podporu z éteru vyšplhalo na 7. příčku britské hitparády. 
  Dalším Goldieho krokem do záře reflektorů bylo předskakování Bjork na jejím Evropském a Americkém turné. Následovalo jeho vlastní turné, jehož ostrovní část s line-upem Peshay, Doc Scott, Kemistry & Storm, Fabio, Grooverider bourala všechny rekordy. 
  V letech 96/97 se Goldieho úsilí dočkalo i řady ocenění za album, DJing, práci labelu Metalheadz a kompilaci Platinum Breaks. Druhé album z roku 1998 s názvem Saturnz Return se pak dá označit jako návrat do undergroundu. Toto 2CD zdaleka nedosáhlo popularity debutu, ale otázkou je zda-li tak umělec zamýšlel. V každém případě se Goldie snažil o nový přístup k dnb. Album zůstává odvážný experimentem, ovšem na mnoha místech s pocitem nenaplnění. To ovšem neznamená, neúspěch. Singly Temper Temper (ve spolupráci s Noelem Galagherem), nebo inovativní cross over hip hopu a jungle s názvem Digital, zachovaly mistrův kredit i u širší veřejnosti. Za zmínku také stojí epická skladba Mother se stopáží přesahující hodinu. V tracku plném emocí a zvratů, zavánějícím exorcismem,  se podle vlastních slov vyrovnává s bolestivým dětstvím. Odklon od hitparád potvrdil Goldie v následujícím roce s EP Ring Of Saturn. V současnosti dokončuje třetí album Sonic Terrorism. Čekání na něj si můžete zkrátit s mixovaným eklektickým 2CD Goldie.co.uk. Po řadě epizodních rolí v několika filmech (nejvíc prostoru dostal asi v The Snatch), se také zřejmě rozhodl více opřít do pohyblivých obrázků, neboť údajně pracuje na scénáři a hudbě k zatím blíže neurčenému filmu.