 |
 |
 |
Uznání na sebe nenechalo dlouho čekat a Pooleyho hudební podpis se záhy stal vyhledávanou komoditou. Brzy se objevily i první nabídky k remixování od subjektů jako například Daft Punk, Dee-Lite, The Cardigans, Yello a dalších. Investice, se kterými začal ve věku 16 let, se pomalu začínaly vyplácet. Odmítal sice považovat svůj hudební kapitál za investice, ale brzo mu bylo jasné, že svět hudby nemůže nadále a navždy existovat pouze z absolutního vytržení z posledních desek Derricka Maye nebo Kevina Saundersona. Jeho záliba v detroitském techno soundu jej inspirovala k napsání čtenářského dopisu do hudebního časopisu; úplně nový svět se mu však otevřel až když získal své první hudební vybavení.
Ještě jako student střední školy v Mohuči vydal společně se svým partnerem Thomasem Gerlachem (známějším dnes jako DJ Tonka) své první původní nahrávky. Jejich spolupráce fungovala dobře, tak poskytli nahrávky frankfurtskému rekord shopu "Boy", doufajíc, že někdo bude připravený jejich tracky vydat. Jejich první pokusy, vlastní interpretace detroitského techna mixované s bouřlivými breakbeatovými orgiemi, vydávali nejprve pod aliasem "Space Cube" a poté pod jménem Force Inc. Když se z jejich labelu, který vlastní bývalý asistent obchodu "Boy" Achim Szepansk, stal respektovaný a nezávislý techno subjekt, rozhodli se Ian Pooley a Thomas Gerlach následovat své hudební vize každý zvlášť.
Ian podepsal také smlouvu s V2, což vedlo k vydání alda "Meridian". Při tvorbě alba se mu dostalo rozsáhlé podpory z mezinárodní klubové scény a podpis smlouvy byl v německém hudebním tisku hodnocen jako šance "udělat si z vinylu odrazový můstek" (Spex 07/98). Vysoká účinnost Pooleyho produkce pro taneční parket byla již dostatečně známá, otázkou nadále zůstávala jeho schopnost vytvořit plnohodnotné album.
Když "Meridian" vyšel, bylo jasné, že to Ian Pooley dokázal, stejně tak jako se ukázalo, že Ian Pooley vyspěl v jednoho z nejvšestrannějších houseových producentů v Německu. Album "Meridian" si získalo příznivce svou maximální různorodostí ve všech oblastech, ve kterých byl Pooley dříve považován za jednostranně zaměřeného. Na albu sice stále dominuje typický Pooleyho techno sound, objevuje se zde však i citlivý smysl pro melodie, které mají vždy své správné místo. Mixy nenápadného disca a divokých beatů a temné downbeatové kousky jako "What's Your Number" oživily opravdový uvolněný soul s kvalitami populární hudby, který si získal podporu Gillese Petersona i Jazzanovy.
Od té doby uplynulo již hodně vody pod mostem přes Rýn u města Mohuč, které Ian stále považuje za svůj domov. Album "Since Then" je v mnoha momentech dokonce ještě více muzikální, melodické a romantické, než jak debutový "Meridian" naznačoval a jak jsme očekávali. Album je totiž prodchnuté brazilskou atmosférou, lehkostí a vyrovnanou vitalitou, přesto se však všechny prvky, které nás zaujaly na albu "Meridian", na "Since Then" dál konzistentně rozvíjí. Pooleyho mnohostranný talent se již neomezuje jen na základní melodie, na albu najdeme mezi tracky i několik plnohodnotných písní. Vůbec poprvé také Pooley přizval ke spolupráci ženské vokalistky a živě s nimi nahrával. V citlivém deep houseovém tracku "Coracao Tambor", který díky vzdušnému kytarovému samplu získává téměř středomořskou atmosféru, se objevují portugalské vokály zpěvaček Rosanny a Zélie. Zastřené vokály Kirsty Hawkshaw (vokalistky Opusu 3 na "It's A Fine Day Today") v oduševnělé deep houseové skladbě "Visions" působí křehce a něžně. V další části alba rozvíjí hlasy Rosanny a Zélie opravdovou duševní rovnováhu doprovázenou prvky afro rytmů ve skladbě "Menino Brincadeira".
Hudební znalci jistě poznají, že Ian Pooley se pohybuje na předních místech pomyslné první ligy technických schopností, programování a aranží samplů a rytmů, stojíc stranou všech vysoce propracovaných spletenců. Tento specifický způsob nakládání se zvukem se stal Pooleyho obchodní značkou a dá se snadno rozeznat mezi stovkami jiných produkcí. Hutné bubnové aranže, jaké se objevují v titulní skladbě "Since Then", které příležitostně prokládá hip hopovými breaky, patří mezi Pooleyho typické kousky.
Pooley je také stále externím členem skupiny elitních producentů, kam patří Armand van Helden, Basement Jaxx a Roger Sanchez & Co, která si říká Mongoloids. Pravděpodobně se všichni shovívavě shodnou na tom, že čestný člen Mongoloids Ian nepromarnil, přes veškerou rozmanitost provázející album "Since Then", jedinou část svého talentu. Ianovi se podařilo vytvořit odpalující taneční nálož a jeho hudba pravděpodobně zatočí všemi parkety... přibližně o "900 stupňů".
text: WAX, 2002